Odběr moči, Fyzikální analýza, Chemická analýza, Morfologické vyšetření močových elementů

I. Pokyn pro odběr moči na chemické vyšetření a vyšetření močového sedimentu

Pro chemické vyšetření moči se hodí pouze první ranní moč, pokud nejste po noční směně.

1. Odběr moči musí být proveden při prvním ranním močení do naprosto čisté nádobky, ve které nesmí být ani stopy čistících prostředků. Pro vyšetření močového sedimentu vydá nádobku na moč ošetřující lékař nebo OKB. Nádobky musí mít čistou, nikoliv drobivou zátku. Pro chemické vyšetření sedimentu nesmí být uzavřeny smotkem buničiny nebo vaty.

2. Těsně před odběrem si pohlavní orgány omyjte důkladně čistou vodou, bez mýdla. Muži si při omývání přehrnou předkožku dozadu. Ženy provedou řádné omytí rodidel, včetně poševního vchodu.

3. Prvou část moči vymočte do záchodu, teprve střední podíl moči zachyťte do nádobky tak, abyste se nádobkou nedotkli pokožky.

4. Nádobku uzavřete, očistěte, nalepte na ni štítek opatřený vaším jménem a rokem narození.

5. Moč musí být doručena k vyšetření do 1 hodiny po vymočení. Nelze-li tak rychle moč doručit, vydá Vám ošetřující lékař nebo OKB nádobku s konzervačním činidlem. V tom případě stačí moč doručit nejpozději do 2 hodin po vymočení.

II. Pokyn pro odběr moči na stanovení glukózy v moči po zátěži sacharidy

Po dobu 24 hodin před odběrem moči neužívejte vitamín C. Posnídejte 2 rohlíky a 30 g džemu a čaj se 3 menšími nebo 2 většími kostkami cukru. Tato snídaně obsahuje 70 až 80 gramů sacharidů. Za 2 hodiny po tomto jídle se vymočte do naprosto čisté nádobky, která nesmí obsahovat ani stopy mycích prostředků nebo desinfekce. Poté moč dodejte k vyšetření na OKB.

Barva

Poznámka:
U léků jsou uvedeny pouze příklady.
Pokud barvivo vykazuje indikátorové vlastnosti je uvedeno : po okyselení 10 M HCl nebo po alkalizaci 10 M NaOH!

Zápach

Poznámka:
Zápach určujeme v čerstvé moči, po zatřepání.

Pěna

Zákal

Jen správně sbíraná moč a přesně naměřený objem umožňuje správné zjištění odpadu látek v moči.
Aby bylo možno zkontrolovat, zda vyšetřovaná moč byla skutečně dobře sbírána za celých 24 hodin, zjistíme vylučování kreatinu za 24 hodin. :

Výhodnější je přepočítávat keratin na 1 kg tělesné hmotnosti.

Hustota

Hustota moči se měří urinometrem, kalibrovaným v rozsahu 1,000 až 1,040 kg.m^-3. Moč má být čerstvá, bez sedimentu vypadlého chladem. Měření provedeme v odměrném válečku, do kterého nalijeme moč tak, aby se nevytvořila pěna. Pokud se vytvoří, lze ji odstranit odsátím filtračním papírem. Hustoměr se při měření nesmí dotýkat stěn válce. Měření má být provedeno při teplotě udané na hustoměru. Měříme-li při vyšší teplotě, je nutno přičíst za každé 3°C 0,001. Je-li chladnější, pak stejnou hodnotu za každé 3°C nutno od naměřené hodnoty odečíst. Je-li k dispozici malé množství moči, zředí se přesně stejným dílem destilované vody a dobře promíchá. Změříme hustotu a poslední dvojčíslí násobíme dvěma.
Hustota moči nemůže podat přesnou informaci o zřeďovací a koncentrační schopnosti ledvin. Zvlášť velké zkreslení vzniká při glykosurii a proteinurii. Jediné směrodatné vyšetření je v těchto případech vyšetření osmolality moči.

pH
a) indikátorový proužek PHAN, lachema

b) pH - metr

Bílkoviny
a) diagnostické proužky albuPHAN, tetraPHAN, pentaPHAN aj.

b) kyselinou sulfosalicylovou

Princip:
Bílkovina v moči se vysráží kyselinou sulfosalicylovou. Pokud není moč čirá, hodnotíme vzniklý zákal porovnáním se zákalem moči ve druhé zkumavce, kterou pouze okyselíme kapkou kyseliny octové.

Reagencie:
- 20% roztok kyseliny sulfosalicylové C₇H₆O₆S

Provedení:
K 2 ml čiré nebo přefiltrované moči se přidá 10 kapek 20% roztoku kyseliny sulfosalicylové. V přítomnosti bílkoviny vznikne zákal, jehož intenzita se hodnotí. Zákal se nesmí hodnotit v procházejícím světle. Světlo musí dopadat na zkumavku z boku.

Hodnocení:

Chybné výsledky:
U zkoušky s kyselinou sulfosalicylovou interferují sulfonamidy, kalciové soli, perorální antidiabetika, zejména tolbutamin, vysoké dávky penicilinu, PAS, vysoká koncentrace kyseliny močové v zásaditější moči, konzervace moči thymolem.

c) semikvantitativní stanovení bílkoviny na papíře

Princip:
Proteiny se srážejí chloridem rtuťnatým a obarví bromfenolovou modří. Po odbarvení ve zředěné kyselině octové je intenzita modrého zbarvení přibližně úměrná koncentraci bílkoviny. Tato metoda je specifická pro proteiny, nemá falešné pozitivní výsledky, hodí se pro sériová vyšetření a pro vyšetření ortostatické a námahové proteinurie ambulantně.

Reagencie:
barvící lázeň
- chlorid rtuťnatý HgCl₂ ..............250 g
- metanol CH₃(OH) ............. 750 g
- bromfenolové modři.................... 5 g

- 2% kyselina octová CH₃COOH

řada standard
0,25 - 0,50 - 0,75 - 1,0 - 1,5 - 2,0 - 3,0 - 4,0 - 5,0 - 10,0 gramů sérových bílkovin na 1 l roztoku NaCl ( 9 g/l ). Základní roztok proteinů 10,0 g/l se zhotoví naředěním séra o známé koncentraci bílkoviny, stanovené biuretem. Standardy se nakapou ve vzestupných koncentracích na chromatografické papíry předem, usuší se a označí. Pak se s každou sérií močí vyvolá jeden proužek standardu.

Provedení:
Na chromatografický papír Schleicher Schull 2043 m.b., nebo FILTRAK FN6 ( langsam laufend ), který je nastříhán na proužky 28 x 280 mm a rozdělen silnými čarami na políčka po 25 mm ( lze provést olejovým tiskem ), naneseme do jednotlivých obdélníčků po kapce moči. Kapka musí být co nejmenší. Chromatografický papír leží na vyčištěné podložce z plastické hmoty. Pak usušíme při teplotě kolem 100°C. Takto připravené proužky ponoříme na 20 minut do barvící lázně, přičemž je žádoucí ke stejnoměrnému probarvení lázeň promíchávat. Po uplynutí doby barvení proužky vypíráme za občasného promíchávání ve třech lázních 2% kyseliny octové, v každé lázni po 20 minutách. Potom usušené proužky obarvíme v prostředí amoniakálních par : do uzavřené dózy vložíme namočenou buničinu ve čpavku, na to suchou buničinu, na kterou dáme usušené proužky. Asi za 5 minut zjišťujeme koncentraci bílkovin porovnáváním. Práce se usnadní, když proužek standardů přestřihneme na 2 podélné poloviny, aby standardy měly tvar půlkruhu.

Hodnocení:
Modré difusní zbarvení, způsobené obarvenou bílkovinou moči porovnáváme se zabarvením standard, které barvíme s každou sérií močí. Disperzní zbarvení uprostřed skvrn je způsobeno obarveným sedimentem a nehodnotí se. Bílkovinu udáváme v g/l.

POZOR!
Moč získaná bez předepsané hygienické čistoty obsahuje bílkovinu z vaginálního výtoku nebo z ejakulátu. Moč získaná po fyzické námaze může obsahovat protein i fyziologický.

Glukóza
a) diagnostické proužky PHAN, lachema

b) Benediktova reakce - při vyšetřování moči novorozenců a kojenců nutno zjišťovat i neglukózové glykosurie. K tomu se hodí Benediktova redukční reakce.

Princip:
V zásaditém prostředí roztoku uhličitanu a citranu sodného redukuje glukóza měďnatou sůl na oxid měďný, jehož disperze barví charakteristicky roztok. Případně se též hodnotí jeho sraženina. Reakce se zúčastní i ostatní redukující látky v moči.

Reagencie:
a)
- síran měďnatý p.a. CuSO₄ . 5 H₂O ................ 17,3 g
- destilovaná voda ............................................ 100 ml
b)
- uhličitan sodný bezvodý p.a. Na₂CO₃ .............................................. 100,0 g
- citran sodný normální p.a. C₃H₄(OH)(COONa)₃ . 2 H₂O ............173,0 g
- destilovaná voda .............................................................................. 700 ml
roztoky a) a b) se přefiltrují, smísí v odměrné baňce a doplní na objem 1000 ml destilovanou vodou.

octanový tlumič 2M, pH 4,6
- kyselina octová ledová ch. č. Ch₃COOH ........ 60,0 ml
- octan sodný p.a. CH₃COONa . 3 H₂O .......... 125,2 g
- destilovaná voda ............................................. do 1000 ml

Provedení:
Obshahuje-li moč bílkovinu, provedeme nejdříve deproteinaci. Asi 5 ml moči smísíme s 1 ml octanového tlumiče a povaříme. Sraženinu odfiltrujeme a s filtrátem provádíme zkoušky. 4 kapky moči nebo filtrátu po deproteinaci a 2,5 ml Benediktova činidla se smísí ve zkumavce a vaří 1 - 2 minuty nad malým plamenem. Pak necháme zkumavku vychladnout a hodnotíme.

Hodnocení:

Poznámka:
Výhodnější je vyšetřovat moč v sériích v kovovém stojánku a dát je společně vařit na 5 minut do vroucí vodní lázně. Je třeba dodržet předepsanou dobu varu a dbát, aby moč a činidlo byly dokonale promíchány. Benediktovo činidlo nemá být starší než tři měsíce.

Ketolátky
a) diagnostické proužky ketoPHAN, lachema

b) reakce s "Lestradetovým" práškovým činidlem

Princip:
V zásaditém prostředí reaguje aceton a kyselina acetoctová s nitroprusidem za vzniku červenofialově zbarvené sloučeniny.

Reagencie:
práškové činidlo
- síran amonný (NH₄)₄SO₄ ................................... 100 g
- uhličitan sodný bezvodý Na₂CO₃......................... 100 g
- nitroprusid sodný Na₂[Fe(CN)₅NO] . H₂O......... 1 g

Provedení:
Lestradetovým činidlem naplníme důlky na liště z umělé hmoty nebo nasypeme maličkou hromádku na kousek filtračního nebo čistého, bílého papíru. Na činidlo pak kápneme jednu kapku čerstvé moči. Vyvine-li se do 1 minuty fialově červené zbarvení, je reakce pozitivní. Lehké narůžovění znamená stopy. Temné, fialové až modrofialové zbrarvení +++ ( 1 - 3 arb. jednotky ). Zbarvení je nestálé a po 2 minutách není již výsledek směrodatný.

Urobilinogen
a) diagnostické proužky ubgPHAN - test na urobilinogen

b) Ehrlichova reakce

Princip:
Jde o reakci s paradimetylaminobenzaldehydem v kyselém prostředí, který reaguje za vzniku červeného zbarvení s urobilinogenem, porfyriny, indolem, PASem a dalšími látkami. Ehrlichova reakce není specifická pro urobilinogen. Nižší citlivost, ale větší specifitu, mají indikátorové papírky na průkaz urobilinogenu ubgPHAN nebo papírky kombinované. Zásadně vyšetřuje moč čerstvou, ale ochlazenou. V koncentrovanější teplé moči je reakce vždy pozitivní. Ve starší moči, zejména byla-li na světle, koncentrace urobilinogenu klesá. Nitrity a formalín brzdí reakci.

Reagencie:
Ehrlichovo činidlo
- p - dimetylaminobenzaldehyd ...................................................... 20 g
- destilovaná voda ......................................................................... 196 ml
- kyselina chlorovodíková koncentrovaná HCl ............................... 784 g

Provedení:
K vyšetření se hodí pouze čerstvá, ale ochlazená moč. Do dvou zkumavek dáme asi po 2 ml moči, do jedné z nich přidáme 2 - 3 kapky Ehrlichova činidla. Je-li urobilinogen zvýšen nebo jsou-li přítomny jiné Ehrlich - pozitivní látky, vyvine se zčervenání během 5 minut. Teprve za 5 minut je třeba provést porovnání barvy moči v obou zkumavkách. Moč ve druhé zkumavce pak použijeme na vyšetření bilirubinu.
Každá moč zdravého člověka dává po zahřátí s Ehrlichovým činidlem červené zbarvení ( = urobilinogen je normální ). Nedojde-li po zahřátí k zčervenání, je urobilinogen snížen ( obstrukční ikterus cholangoitidy nebo cholecystitidy ).

Poznámka:
V přítomnosti bilirubinu vznikne někdy po přidání činidla zelené zbarvení. Současně bývá pozitivní dusitanová zkouška, která prozradí, že příčinou jsou dusitany. Žlutá až oranžová sraženina se objeví v přítomnosti sulfonamidů. Červené zbarvení způsobené léky přejde po vytřepání do chloroformu, Ehrlich - pozitivní látky nepřejdou.

Krevní barvivo
a) diagnostické proužky hemoPHAN, lachema

b) peroxidázová reakce

Princip:
V přítomnosti hemoglobinu a peroxidáz z leukocytů a některých bakterií proběhne katalytická oxidace o - tolidinu peroxidem vodíku, při němž vznikne modré až modrozelené zbarvení.

Reagencie:
o - tolidinové činidlo
- o - tolidin
- 99% kyselina octová CH₃COOH
- 3% peroxid vodíku H₂O₂

Příprava činidla:
Činidlo se připravuje těsně před použitím. Na špičku nože o - tolidinu, 2 ml kyseliny octové. Když se o - tolidin rozpustí, přidá se 2 ml peroxidu vodíku. Činidlo nesmí samo zmodrat. Lehké, modrozelené zbarvení však nevadí. Nádobka, ve které se činidlo připravuje, musí být naprosto čistá. Je-li uchována ve tmě, lze činidlo použít 2 - 4 hodiny. Pokud výrazně zmodrá, musí se připravit nové činidlo do jiné čisté nádoby.

Citlivý průkaz hematurie:
Moč se odstředí 5 minut při 1500 otáčkách, pak se odsaje nebo slije tak, aby na dně zůstala asi 1/20 původního obsahu. V tomto zbytku se močový sediment roztřepe, jedna kapka se nanese na proužek chromatografického papíru a na ni se kápne o - tolidinové činidlo.
V obou případech se při pozitivní peroxidázové reakci objeví zmodrání. Zmodrání, které se objeví po 1 minutě, není směrodatné.
Není-li k dispozici odstředivka, necháme čerstvou moč stát 20 - 30 minut ve špičatce a pak ji, až na nepatrný zbytek ve špičce na dně, slijeme. Ve zvířeném sedimentu provedeme peroxidázovou reakci popsaným způsobem.

Bilirubin
a) diagnostické proužky biliPHAN

b) reakce s alkoholickým roztokem jódu

Princip:
Bilirubin se oxiduje jódem na zelený biliverdin.

Reagencie:
- 1% alkoholický roztok jódu

Provedení:
Moč v malé zkumavce opatrně převrstvíme 1% roztokem jódu v etanolu. Tento roztok musí zůstat nad močí a vytvořit ostré rozhraní. V přítomnosti bilirubinu vznikne na styčné ploše někdy bělavý prstenec bílkoviny, který zakryje pozitivitu reakce. V tom případě je vhodné do zkumavky lehce cvrnknout, aby se oba roztoky jen nepatrně promíchaly. Prstenec pozorovatelný proti bílému pozadí je pak někdy výraznější. Tato reakce je málo citlivá Bilirubin prokazuje teprve kocentrace nad 170 až 430 µmol/l.

1. Morfologické vyšetření močových elementů bez odstřeďování

Toto vyšetření lze provádět ve zcela čerstvé moči v nefrologických a urologických poradnách. Vyšetření močového sedimentu v nativní moči se hodí k posouzení morfologické situace u nemocných s akutním nebo aktivním zánětem ledvin nebo močových cest. Specifická hmotnost moči má být vyšší než 1010, osmolalita moči má být vyšší než 200 mOsm . kg^-1. Při nižších hodnotách se buněčné elementy rozpadají již v močových cestách. U nemocných s různými formami diabetes insipidus a zřídka při chronickém renálním selhávání nelze vyšší osmolalitu dosáhnout ani mírným omezením pití ( striktní omezení je kontraindikováno ).

a) orientační vyšetření čerstvé, nezahutěné moči
Tento způsob je zatížen velkou chybou a nehodí se k vyšetřování normálních močí nebo močí s chudým morfologickým nálezem. Je určen výhradně k orientačnímu sledování akutních infekcí močových cest s výraznou leukocyturií a ke sledování hematurií. V obou těchto případech by zahuštění močového sedimentu odstřeďováním vedlo k nálezu velkého a nehodnotitelného množství elementů.

Provedení:
Skleněnou tyčinkou nebo Pasteurovou pipetou přeneseme na podložní sklo kapku moči. Této kapky se dotkneme hranou šikmo skloněného krycího sklíčka. Když se kapka rozprostře po jeho dolní hraně, sklíčko opatrně položíme. Celý prostor prohlížíme při zvětšení 200x. Hodnotíme výskyt elementů ve 20ti polích.
Bezpečně normální nález:
erytrocyty do 1 elementu ve 20ti polích
leukocyty do 2 elementů ve 20ti polích
válce žádný v celém preparátu

b) kvantitativní morfologické vyšetření čerstvé neodstředěné moči podle Stansfielda a Webba

Princip:
Kapka nativní, zcela čerstvé moči se přenese do Bürckerovy komůrky a počítá se počet elementů v 1 mm³. Tento způsob vyšetření se hodí k posouzení léčebného efektu u zánětlivých infekcí provázených leukocyturií.

Provedení:
Celou plochu komůrky orientačně prohlédneme. Je-li rozložení elementů v komůrce rovnoměrné a nenalezneme-li žádný válec, počítáme obsah 10ti největších čtverců, což je obsah elementů v 1 mm³. Při nerovnoměrném rozložení nebo když v komůrce objevíme válec, naplníme i druhou stranu komůrky a počítáme obsah v dalších deseti největších čtvercích. Jako výsledek udáme průměr obou výpočtů.

Hodnocení:

2. Vyšetření močového sedimentu po odstředění

Provedení:
Zcela čerstvá moč se bezprostředně po vymočení přelije do centrifugační zkumavky. Nelze-li vyšetření provést do 1 hodiny, musí být ve zkumavce konzervační činidlo : 1 - 2 kapky formalinu nebo 1 - 5 kapek roztoku thymolu v isopropanolu ( 100 g.l^-1 ) na 5 - 50 ml moči. Nádobka musí být uzavřena těsnícím závěrem nebo gumovou zátkou. Před přelitím do centrifugační zkumavky obsah promícháme převracením, nikoliv třepáním.
Odstřeďujeme v konických zkumavkách o objemu 3 - 4 ml. Důležité je, aby zkumavky byly čisté a aby se plnily stejným objemem moči. Výhodné jsou zkumavky, kde je označen celý objem moči, jeho 1/10 a 1/20. Větší typy zkumavek se plní pouze do 2/3 obsahu zkumavky, aby se obsah při odstřeďování nevířil. Pokud se vyšetřuje obarvený sediment, přidá se před centrifugací na každé 2 ml objemu moči 1 kapka činidla 1 a činidla 2. BioLaTestu Lachemu, močový sediment.
Odstřeďujeme 10 minut při 2000 otáčkách za minutu, přesněji v rozsahu 400 - 600 g.
Pro orientační vyšetření močového sedimentu lze supernatan opatrně slít. Jinak je vhodnější supernatan stáhnout automatickou pipetou nebo odsát velmi mírným podtlakem silnou jehlou. V žádném případě se nesmí sediment zvířit, protože by se odsál.
Pro orientační vyšetřování moči je vhodné používat větší zahuštění moči odstředění ( na 1/20 ), protože se tak zvýší pravděpodobnost zachycení patologického nálezu. Pro kvantitativní vyšetření nutno přesně dodržet zahuštění na 1/10 původního obsahu.

a) orientační vyšetření močového sedimentu po zahuštění odstředěním na 1/20 objemu.

Postup:
výsledek je směrodatný, je-li vyšetření skončeno do 1 hodiny po odběru moči. Konzervovanou moč na vyšetření močového sedimentu nutno do laboratoře doručit do 3 hodin po odběru a během další hodiny nutno vzorek vyšetřit. Konzervace nchrání buňky před osmotickým zničením. Směrodatný počet válců a jejich druh lze přesně určit jen v čerstvé moči do 30ti minut. Diferenciaci elementů usnadní obarvení sedimentu, jak bylo uvedeno.
Po odstředění a stažení supernatanusediment roztřepeme. Prvou kapku můžeme použít k průkazu peroxidázové reakce. Další kapku naneseme na mikroskopické podložní sklo, dotkneme se hranou krycího sklíčka a když se sediment podle hrany sklíčka rozprostře, sklíčko opatrně položíme.
V mikroskopu prohlížíme sediment při zvětšení 200x. při zřetelně negativním nálezu je třeba sediment prohlédnout celou šířkou zorného pole po délce i výšce přeparátu. Při nerovnoměrném rozložení elementů je třeba orientačně prohlédnout celý sediment. Při jasně pozitivním nálezu a rovnoměrném rozložení elementů stačí prohlédnout 10 polí v různých místech sedimentu. Směrodatná je průměrná hodnota udávající obsah elementů v jednom poli. U nemocných s diagnózou nefrologického či urologického onemocnění a u hypertoniků prohlížíme vždy sediment celý, abychomnepřehlédli válec. Stejně postupujujeme při sporném nebo nerovnoměrně rozděleném nálezu v prvých deseti polích.

Hodnocení:
hodnocení močového sedimentu zahuštěného odstředěním 20x, vyšetřovaného běžně dostupným mikroskopem při zvětšení 200x a síle vrstvy kolem 0,03 mm.

Nález válců je v mezích normy, když za uvedených podmínek při zahuštění sedimentu 20x najdeme nejvýše 1 válec v 35 polích.
Pokud nelze moč po odstředění zahustit 20x pro množství hlenu či objemný sediment, odsajeme pouze 9/10 obsahu. Při tomto desateronásobném zahuštění platí uvedená norma pro 2 zorná pole. Jediný válec může pak být v 70ti polích.
Pokud obsahuje nehodnotitelnou záplavu elementů, opakujeme vyšetření elementů v nativní, necentrifugované moči. Při hodnocení sedimentu je nutno uvážit, zda byly dodrženy podmínky odběru. při redukci počtů nefronů je závažný i slabě pozitivní nález elementů.

b) kvantitativní vyšetření močového sedimentu podle Hamburgera

Odběr:
Moč se sbírá přesně 3 hodiny. V krajním případě se toleruje odchylka +/- 30 minut. Nemocný ( nebo ošetřující personál ) dostane z OKB písemný návod týkající se hygienické očisty i přesného trvání sběru. Tato doba musí být udána na minutu přesně. Moč je nutno dodat na OKB do 30 minut po vymočiní a vyšetření je nutno provést do hodiny. Nelze-li zaručit toto přesné dodání a provedení, nutno sběr provést do nádoby, kterou lze dobře uzavřít a bve které je konzervace. Očekávaná diuréza je 100 - 200 ml.3h ^-1, prto do sběrné nádoby dáváme předem 2 - 3 kapky formalínu nebo 0,5 - 1,0 ml thymolu v isopropanolu ( 100 g.l^-1 ).

Provedení
Změříme objem moči 0,5 l válcem a a poznamenáme hodnotu objemu v ml. Moč se opatrně promíchá, odlije se 5 ml do zkumavek z plastické hmoty po vyznačenou horní značku, odstředí 10 minut při 2000 otačkách ( v rozsahu 400 - 600 g ) a odsaje až na 1/10 původního objemu, tj. 0,5 ml ( k dolní značce ). Lze použít i menší objem, ale zahuštění na 1/10 nutno dodržet. Kapkou rozvířeného sedimentu se plní Bürckerova komůrka. Počítá se obsah elementů v prostoru 5ti velkých čtverců ( ohraničené silnější trojitou rýhou ).

Výpočet:
elementy / minuta = počet el. v 5ti čtvercích . 200 . V / T
V = objem moči v ml za sledované období
T = čas sběru v minutách
Normální hodnoty :
- do 2000 Er.minutu^-1 tj. do 33 Er.s^-1
- do 4000 Le.minutu^-1 tj. do 67 Le.s^-1
- do 60 válců.minutu^-1 tj. do 1 válce.s^-1

Poznámka:
Výsledek se udává v počtu elementů na jedno zorné pole mikroskopu Meopta řady D při zvětšení 200x. Pokud je použito jiného mikroskopu či jiného zvětšení je nutno provést ve výsledku patřičnou korekci.

Erytrocyty -
hematurie: moč obsahuje více než 5 erytrocytů.µl^-1
- zcela mimořádná vytrvalostní nebo intermitentně vytrvalostní zátěž, zvláště je-li spojena s s přehřátím a deficitem vody a iontů nebo naopak s podchlazením
- nefrolitiáza
- onemocnění ledvin a cest močových: zánětlivé, hypoxické, imunotoxické, nádorové, při komplikacích diabetu, při dně, při hyperurikémiích mimo dnu, traumatické požkození ( v moči může být též volný hemoglobin a myoglobin ). Mikroskopická hematurie může být jedinou známkou tuberkulózního onemocnění
- hemoragické diathézy vrozené i získané, předávkování heparinu nebo pelentanu, disseminovaná intravazální koagulopatie, imunokomplexové onemocnění
- maligní hypertenze
- srdeční nrdostatečnost
- hemoblastómy a lymózy

Leukocyty -
leukocyturie:
1. Intersticinální nefritida ( pyelonefrytis ) akutní i chronická, toto onemocnění může komplikovat i jiná onemocnění ledvin.
2. Akutní i chronické záněty cest.
3. sekundární, úporně se vracejí záněty při malformacích lithiáze nebo nádorech v cestách močových.
4. Leukocyturie bez viditelné bekteriurie:
a) glomerulonefritidy : většinou však převažuje počet erytrocytů nad leukocyty a ve zcela čerstvé moči lze zjistit granulované válce.
b) toxické poškození ledvin, zejména fenacetinem
c) tuberkulóza ledvin: mikroskopická leukocyturie a ( nebo ) hematurie je často jedinou známkou onemocnění, které stále ještě bývá diagnostikováno relativně pozdě. V anamnéze bývá tuberkulóza. Moč nemocného nutno opakovaně poslat na mikroskopický průkaz a kultivační průkaz BK.
5. Nádory: zprvu erytrocyturie, teprve při sekundární infekci leukocyturie.
6. Jiné infekce: virové, trichomonády, mykoplazma, mykózy, infekce které nevyrostou na Uricultu, např. gonokoky

Válce:
hyalinní - při horečce, námaze, při deficitu vody. Tvoří je Tamm - Horsfallův uroprotein, který není patologický. Patologický význam však mají, jsou-li v sedimentu současně erytrocyty nebo leukocyty či renální buňky. Při jejich výskytu pátráme po současné přítomnosti třeba jen jediného erytrocytárního či leukocytárního válce.

granulované - podklad tvoří hyalinní válec impregnovaný proteinem ( musí tedy být proteinurie ). Granula jsou různě hrubá. Jsou výsledkem narušením glomerulů, nejčastěji hypoxií. Jsou-li přítomny současně erytrocyty, jde o hrubou poruchu glomerulů.

voskové - silně světlolomné, s tipickou konturou. Jsou výlučně z plazmatických proteinů. Současně musí být masivní proteinurie.

epitelové - podobné leukocytárním válcům, jádra buněk jsou však kulatá, často tukově degenerují. Svědčí pro tubulární nefropatii.

leukocytární - typický nález pro intersticinální nefritidu ( pyelonefritidu ). Mají mimořádný diagnostický význam. Musí se po nich pátrat při každém zvýšeném počtu leukocytů.

erytrocytární - vyskytují se u glomerulonefritid. Mohou ztratit buněčnou strukturu, pak jsou podobné válcům hemoglobinovým, které se vyskytují po velkých hemolytických příhodách. U crush syndromu se mohou vyskytnout obdobné válce, které může vytvořit jak hemoglobin, myoglobin.

žlučové - hyalinní jsou sytě impregnovány bilirubinem. V chemickém vyšetření moči musí být bilirubin pozitivní.

pseudoválce - nemají patogení význam. Vznikají nalepením krystalů na hyalinní válce, které jde místy pod nimi identifikovat. Jsou větší nebo jde o úlomky. V moči bývá současně záplava amorfní nebo krystalické drtě.

Epitelie:
ploché, velké s malým jádrem - nemají klinický význam, jsou z cest močových cest

menší, kulaté nebo kubické s velkým, kulatým jádrem - jde o tubulární epithelie a svědčí pro požkození tubulů.

Kvasinky - drobné kulovité útvary, které jsou hlavně ve starší moči diabediků.

Plísně - vláknité útvary, při větším výskytu vytvářejí sítě.

Krystaly ( kys. močová, glukóza, drť, fosforečnan hořečnato-amonný, cholesterol, síran vápenatý, šťavelan vápenatý, aj. ) - určování krystalů nemá pro klinickou biochemii valný význam, protože nemusí odpovídat metabolické poruše. Přesto si všímáme krystalů kys. močové a oxalátů. V jaterním kómatu lze někdy v sedimentu prokázat krystaly leucinu, tyrosinu a cystinu.

Kyselina močová 1	Kyselina močová 2	Kyselina močová 3	Osazon glukosy	Síran vápenatý
Šťavelan vápenatý	Fosforečnan hořečnato amonný	Cholesterol	Tripelfosfát	Uráty